Johannes v. +, Lebendige Liebesflamme -3- / Jan od Kříže, Ó, živý plameni lásky

1 - O regste Liebeslohe,

die zärtlich mich verwundet

bis in der Seele Kern und tiefstes Leben!

Gesänftigte, du hohe

tilg, daß mein Herz gesundet,

dem süßen Treffen tilg die Trennungsweben.

2 - O Flamme, mild umleckend!

O Wunde, lind zu dulden!

O holde Hand! O liebliches Durchdringen,

nach ewigem Leben schmeckend,

vergütend alle Schulden!

Todbringend willst du höchstes Leben bringen.

3 - O Leuchten voll von Brünsten,

dank deren Widerscheine

des Sinns abgründige Höhlen ohne Enden

nicht länger blind von Dünsten

in fremder Himmelsreine

dem Liebsten beides, Licht und Wärme spenden!

4 - Wie liebreich und verstohlen

erwachst du in Gehegen,

tief im Gemüt mir, wo du sieghaft gründest:

mit würzigem Atemholen

voll sonnenholdem Segen

wie unberührbar zart du mich entzündest!

(Übertragung von Irene Behn in: Johannes vom Kreuz, Sämtl. Werke IV: Die lebendige Flamme, Briefe und kleine Schriften, Johannes Verl. Einsied. 1963-1978, Lectio Spiritualis 9)

*** 

slowakisch - v slovenčine / tschechisch - český

Jan od Kříže

Piesne, ktoré spieva duša v dôvernom zjednotení s Bohom

Ó, živý plameň lásky,

ktorý nežne zraňuješ

v najhlbšom strede mojej duše!

keď už nie si bolestivý,

ukonči už, ak chceš,

pretrhni závoj tohoto

sladkého stretnutia.

Ó, prijemný žiar!

Ó, rana blaživá!

Ó, hebká ruka!

Ó, jemný dotyk,

ktorý vie, čo je večný život

a spláca každý dlh!

Keď zabíjaš

smrť si zmenil v život.

Ó, lampy ohnivé,

v ich žiare

hlboké jaskyne zmyslu,

ktorý bol temný a slepý,

s podivuhodnými prednosťami

dávajú spolu teplo a svetlo

svojmu Drahému!

ako mierne a láskyplne,

precitáš v mojom lone,

kde iba skryto prebývaš!

A vo svojom príjemnom dychu,

plnom dobra a slávy,

ako jemne roznecuješ moju lásku!

***

 

Písně, které zpívá duše v důvěrném sjednocení s Bohem

1 - Ó, živý plameni lásky,
který nežne zraňuješ
v nejhlubším středu mé duše!
když už nejsi bolestivý,
skonči už, chceš-li,
přetrhni závoj tohoto
sladkého setkáni.

2 - Ó, příjemný žehu!
Ó, ráno blaživá!
Ó, hebká ruko!
Ó, jemný doteku,
který ví, co je věčný život
a splácí každý dluh!
Když zabíjíš
smrt jsi změnil v život.

3 - Ó, lampy ohnivé,
v jejichž zářích
hluboké jeskyně smyslu,
který byl temný a slepý,
s podivuhodnými přednostmi
dávají spolu teplo a světlo
svému Drahému!

4 - Jak mírně a láskyplně,
procitáš v mém lůně,
kde jenom skryte přebýváš!
A ve svém příjemném dechu,
plném dobra a slávy,
jak jemně rozněcuješ mou lásku!

(Aus: / Z knihy Edity Stein – „Veda kriza“ – vydalo vydavatelstvo „Cesta“ v roku 2000)